DAVLAT FUQAROLIK XIZMATINING JOZIBADORLIGINI OSHIRISH VA DAVLAT FUQAROLIK XIZMATCHILARINI MOTIVATSIYALASHGA OID TEXNOLOGIYALAR

DAVLAT FUQAROLIK XIZMATINING JOZIBADORLIGINI OSHIRISH VA DAVLAT FUQAROLIK XIZMATCHILARINI MOTIVATSIYALASHGA OID TEXNOLOGIYALAR

Authors

  • Navruz Bekmurodov

DOI:

https://doi.org/10.5281/zenodo.19556323

Keywords:

davlat fuqarolik xizmati, imij, jozibadorlik, motivatsiya, OAV texnologiyalari, PR texnologiyalari, sun’iy intellekt, davlat boshqaruvi, raqamli kommunikatsiya.

Abstract

Mazkur tadqiqot davlat fuqarolik xizmatining jozibadorligini oshirish hamda xizmatchilarni motivatsiyalashga
qaratilgan zamonaviy texnologiyalarni kompleks tahlil qiladi. Ishda OAV, PR va sun’iy intellekt texnologiyalarining davlat
boshqaruvidagi o‘rni, ularning jamoatchilik fikrini shakllantirish va xizmat samaradorligini oshirishga ta’siri o‘rganilgan.
Tadqiqot metodologiyasi sifatida nazariy tahlil, qiyosiy yondashuv va xorijiy tajribalar tahlilidan foydalanilgan. Natijada
davlat xizmatining ijobiy imijini shakllantirish, raqamli kommunikatsiyalarni rivojlantirish va motivatsiya mexanizmlarini
takomillashtirish zarurligi asoslandi. Shuningdek, Maslou, Gersberg hamda Vrum kabi olimlarning nazariyalari asosida
xizmatchilarni rag‘batlantirishning samarali yondashuvlari ishlab chiqildi va davlat boshqaruvi samaradorligini oshirishga
xizmat qilishi ko‘rsatildi.

Author Biography

Navruz Bekmurodov

O‘zbekiston Respublikasi Prezidenti huzuridagi
Davlat siyosati va boshqaruvi akademiyasi tayanch doktoranti

References

Технология // Большая российская энциклопедия. Электрон ресурс. – URL: https://bigenc.ru/c/tekhnologiia-

c7d55

Ўзбек тилининг изоҳли луғати. Тўртинчи жилд. – Т.: “Ўзбекистон миллий энциклопедияси” Давлат илмий

нашриёти, 2008. – Б. 81.

Аристотель. Сочинения: в 4 т. – Т. 4. – М.: Мысль, 1983. – С. 173.

Нечаева Е.О. Социальные технологии: история становления и версии понимания // Социологические

исследования. – 2014. – № 5. – С. 55–64.

Ўзбек тилининг изоҳли луғати: 80000 дан ортиқ сўз ва сўз бирикмаси. Ж. II. Е – М. – Т.: “Ўзбекистон миллий

энциклопедияси” Давлат илмий нашриёти, 2006. – Б. 618.

https://www.larousse.fr/dictionnaires/francais/motif/52779

Larousse: Dictionnaire de la langue française. – Paris: Larousse, 2019. – URL: https: //www.larousse.fr/dictionnaires/

francais/motivation

Ильин Е.П. Мотивация и мотивы. – СПб.: Питер, 2000. – С. 167-169.

Ильин Е.П. Мотивация и мотивы. – СПб.: Питер, 2000. – С. 127.

Ҳайдаров Ф. Ўқув фаолияти мотивацияси. – Т.: Фан, 2005; Немов Р.С. Психология. – М.: Издательство Юрайт,

ИД Юрайт, 2014; Muslimov N.A., Urazova M.B., Eshpo‘latov Sh.N. Kasb ta’limi o‘qituvchilarining kasbiy kompetentligini

shakllantirish texnologiyasi. – T.: “Fan va texnologiya”, 2013.

Rusyniuk M., Milchevska H., Perynskyi Y., Panasenko O., Zmii L. Media space and the formation of civil society: the

role of information technologies // Salud, Ciencia y Tecnología – Serie de Conferencias. 2024. Vol. 3. P. 1141. DOI:

56294/sctconf2024.1141.

Castells M. Communication Power. – Oxford: Oxford University Press, 2009. – 571 p.; Bourdieu P. Sur la télévision. –

Paris: Liber-Raisons d’agir, 1996. – 95 p.; Luhmann N. The Reality of the Mass Media. – Stanford: Stanford University

Press, 2000. – 154 p.; Почепцов Г.Г. Теория коммуникации. – М.: Рефл-бук, 2001. – 656 с.; Соловьёв А.И.

Политология: политическая теория, политические технологии. – М.: Аспект Пресс, 2006. – 559 с.; Яковлев Е.В.

Имидж: формирование и управление. – М.: Наука, 2006. – 224 с.; Сушненкова И.А. Моделирование фрейма

как инструмент регионального имиджмейкинга // Средства массовой информации в современном мире.

Петербургские чтения: материалы 50-й международной научной конференции. СПб., 2011. – С. 238; Алимов

Б.С. ХХI аср медиа муҳитида Ўзбекистон имижини шакллантиришнинг назарий-когнитив аспектлари (АҚШ,

Буюк Британия, Россия ва Ўзбекистон ОАВ материаллари мисолида): филол. фан. докт. (DSc) дисс. автореф.

– Тошкент, 2021.

https://uz.wikipedia.org/wiki/PR

Pahwa A. What Is Public Relations? PR Functions, Types, & Examples // Feedough, 28 February 2022. https://www.

feedough.com/what-is-public-relations-pr-functions-types-examples/

Проактив – бу олдиндан ҳаракат қилиш, муаммо ёки эҳтиёжни кутиб ўтирмасдан, уни аввалдан сезиб чора

кўришни англатади.

Anshari M., et al. Public service delivery, artificial intelligence and the sustainable development goals: trends, evidence

and complexities // Journal of Science and Technology Policy Management. – 2024. – Vol. 16, No. 1. – P. 163–181.

Муаллиф ишланмаси (Chen T., Gascó-Hernandez M., Esteve M. The Adoption and Implementation of Artificial

Intelligence Chatbots in Public Organizations: Evidence from U.S. State Governments // The American Review of

Public Administration. – 2023. – Vol. 54, No. 3. – P. 255–270 ва интернет манбалари асосида тайёрланди).

https://www.gov.pt/

Dwivedi Y.K., Hughes L., Ismagilova E. et al. (2023). So what if ChatGPT wrote it? Multidisciplinary perspectives

on opportunities, challenges and implications of generative conversational AI for research, practice and policy.

International Journal of Information Management, 71, 102642. DOI: 10.1016/j.ijinfomgt.2023.102642.

Aldemir C., Uçma Uysal T. (2025). Artificial Intelligence for Financial Accountability and Governance in the Public

Sector: Strategic Opportunities and Challenges. Administrative Sciences, 15(2), 58. DOI: 10.3390/admsci15020058.

https://www.chileatiende.gob.cl/

https://www.gov.uk/government/organisations/incubator-for-artificial-intelligence

service-public.fr

Сунъий интеллектда мультимодаллик – бу тизимнинг матн, овоз, тасвир, видео ёки ҳатто сенсор

маълумотларини биргаликда таҳлил қилиб, интеграциялашган жавоб бериш қобилиятидир.

Backhaus K., Tikoo S. Conceptualizing and researching employer branding // Career Development International. 2004.

Vol. 9. No. 5. P. 501–517; West D. M. Digital Government: Technology and Public Sector Performance. Princeton:

Princeton University Press, 2005; Meijer A., Curtin D., Hillebrandt M. Open government: connecting vision and voice

// International Review of Administrative Sciences. 2012. Vol. 78. No. 1. P. 10–29; Mergel I. Social Media in the Public

Sector: A Guide to Participation, Collaboration and Transparency in The Networked World. San Francisco: Jossey-

Bass, 2013; Shepherd I. From cattle and coke to Charlie: meeting the challenge of self marketing and personal

branding // Journal of Marketing Management. 2005. Vol. 21. No. 5–6. P. 589–606; Thaler R. H., Sunstein C. R. Nudge:

Improving Decisions About Health, Wealth, and Happiness. New Haven: Yale University Press, 2008; Fombrun C.

Reputation: Realizing Value from the Corporate Image. Boston: Harvard Business School Press, 1996.

OECD. Open Government Scan of Canada. – Paris: OECD Publishing, 2023; Government of Canada. National Public

Service Week. – URL: https://www.canada.ca/en/government/publicservice/workforce/awards-recognition-specialevents/

national-public-service-week.html

Муаллиф ишланмаси (OECD. Open Government Scan of Canada. – Paris: OECD Publishing, 2023 ва интернет

манбалари асосида тайёрланди).

Литвинюк А.А. Мотивация и стимулирование трудовой деятельности. Теория и практика: учебное пособие

/ А.А. Литвинюк. – М.: Юрайт, 2014. – 400 с.; Бекмурзиева Х.М. Мотивация деятельности государственных

гражданских служащих как средство повышения эффективности государственной гражданской службы

// Государственное и муниципальное управление. – 2018. – № 4. – С. 9–15; Нишанова З.Т., Халилова Н.И.

Психокоррекция: ўқув қўлланма. – Тошкент, 2006.

Maslow A.H. A Theory of Human Motivation // Psychological Review. 1943. Vol. 50, – No. 4. – P. 370–396; Маслоу А.

Мотивация и личность. 3-е изд. – СПб.: Питер, 2014; https://psychologos.ru/articles/view/piramida-potrebnosteymaslou

Муаллиф ишланмаси (Маслоу А. Мотивация и личность. 3-е изд. – СПб.: Питер, 2014 ва интернет манбалари

асосида тайёрланди).

Тимбилдинг (инглизча team building – “жамоани шакллантириш”) – бу ходимлар ўртасидаги муносабатларни

яхшилаш, ўзаро ишончни мустаҳкамлаш ва жамоавий ишлаш самарадорлигини оширишга қаратилган

тадбирлар мажмуидир. Оддий қилиб айтганда, бу ҳамкасбларни фақат “ишчи машина” сифатида эмас, балки

бир-бирини яқиндан танийдиган, қўллаб-қувватлайдиган ягона бир жамоага айлантириш жараёни.

https://en.wikipedia.org/wiki/Two-factor_theory

Herzberg, Frederick (January–February 1968). “One More Time: How Do You Motivate Employees?”. Harvard

Business Review. 46 (1): 53–62.

Hackman, J. Richard; Oldham, Greg R. (August 1976). “Motivation Through the Design of Work: Test of a Theory”.

Organizational Behavior and Human Performance. 16 (2): 250–279.

https://en.wikipedia.org/wiki/Victor_Vroom

Когнитив ёндашув (лотинча cognitio — “билиш”, “англаш”) — бу психология, менежмент ва педагогикадаги

йўналиш бўлиб, унда асосий эътибор инсоннинг ички руҳий жараёнларига (фикрлаш, хотира, диққат, қарор

қабул қилиш ва ахборотни қайта ишлаш) қаратилади. Агар бихевиоризм инсонни шунчаки “ташқи таъсирга

жавоб берувчи механизм” деб кўрган бўлса, когнитив ёндашув инсонни “ахборотни онгли равишда таҳлил

қилувчи ва мақсад сари интилувчи шахс” деб таърифлайди.

https://en.wikipedia.org/wiki/Equity_theory

Аdams J.S. (1965). “Inequality in social exchange”. Advanced Experimental Psychology. 62: 335–343.

Downloads

Published

2026-04-01
Loading...